Slider

zvykaní na červenou

zvykaní na červenou

Je to skoro měsíc, co jsem Vám nic nenapsala. Možná to bylo trochu tím strašným vedrem, možná tím, že poslední dobou Vám píšu sama. Ano, je to tak, už skoro na sto procent, že Věrka na blog nebude dávat svoje skvělé a zábavné příspěvky. Je mi to moc líto, ale nemohu s tím nic dělat. Není to vůbec kvůli tomu, že bychom se pohádaly nebo něco horšího. Ale Věrka má novou skvělou práci, která ji strašně baví, ale zabere ji veškerý čas a hlavně je docela dost daleko na to, abychom spolu aspoň fotily. Ale zase tak úplně o ni nepřijdete, máme spolu naplánované společné „šopovací“ víkendy, ten nejbližší je teď v září, v Londýně. Můžete se těšit nejen na nové úlovky, ale i na Věrku .

Ale dnes a asi i napořád, pokud to tedy se mnou vydržíte, já.
Moc jsem přemýšlela, co mám pro Vás v tomhle předsezonním období nafotit. Nakonec jsem se rozhodla, že to bude takové zvykání si na červenou. Červená barva je totiž barvou letošního podzimu. Červená, kam se jen podíváte. Je na kabátech, kalhotách, botách, kabelkách – jak prozíravá byla ta úžasná prodavačka na jaře v Paříži, když mi ji doporučila, pamatujete že?
Tak kabelku už mám…., ale protože móda není diktát, ale hra, tak já zcela určitě nebudu ladit celý outfit do červené barvy, jak je to k vidění například v Instylu. Myslím, že se spokojím ještě tak s jedním nebo dvěma červenými kousky. Krásný by byl červený kašmírový svetřík do černého kabátu a k černým kalhotám. Ale to už docela předbíhám, to by byl outfit spíše na podzim a zimu a vyzrazuju tím tak trochu svůj wishlist do Londýna .
Kabelku od MK jsem doplnila obyčejným černým tílkem, tmavě modrou sukní, oboje old a vintage hedvábným červeným kabátkem.
PS minulý týden jsem o víkendu řešila dilema, zda mám jet do Prahy na výstavu Manolo Blahnika, která je na Kampě, ale protože ta je tam až do listopadu, tak zvítězily Slavnosti lidových řemesel v Kohoutově, které se každoročně pořádají. Kamarádka si vloni přivezla úžasný kožený náramek s krystaly. Ale asi mi náramek nebyl souzen. Kohoutovem se totiž přehnalo něco, co skoro připomínalo tornádo. Ulámané, ukroucené obrovské stromy po celé vesničce, stržené střechy a samozřejmě po stáncích na slavnost zbyly jen beztvaré hromádky. Tak si musím pospíšit a zajet se rychle mrknou na Kampu, co kdyby výstavu třeba předčasně ukončili, když už mám takové štěstí…. Ty nádherné botičky si nemohu nechat ujít, aspoň se na ně kouknout………
Follow:
Share:

Instagram

0   7
0   6
0   11
0   8
0   7
0   4
0   7
0   11