Slider

Nerada slavím narozeniny

 

Strašně nerada slavím narozeniny.
Nějak tak doufám, že když je  nebudu slavit, tak se  mi ten rok neodečte. Docela pěkná blbost co? Je to stejně naivní, jako když si malé děti hrají v posteli na schovávanou a zavírají oči v domnění, že je určitě nikdo nenajde.
Prostě ale neslavím. Můj manžel říká, že je to tím, že neumím stárnout. Jo, neumím a nechci stárnout. Možná je to dětinské, ale mě to tak baví, prostě neslavit. Jsou to  moje narozeniny, tak co.
Stejně se ale vždycky někdo najde s dotazem „kolik že to letos vlastně slavíš let?“ A dívá se na mě nechápavým pohledem, když řeknu: „ale já nic neslavím“. Jsem prostě podezřelá, že nechci dorty se svíčkama a chlebíčky, že nechci ty „báječné“ dárky, které se vždycky kupují zaručeně až na poslední chvíli. Jsem podezřelá, protože nechci dva dny vozit a nosit domů zásoby jídla a pití, jen aby někdo z hostů náhodou neřekl, že měl málo. Jsem asi divná, že pak další dva následující dny nechci mýt nádobí, luxovat drobky a utírat majonézu. Zjišťovat, že čipsy se nějakou záhadou octly v mikrovlnce, že šlehačka je kupodivu na všech ovladačích. Že skoro všichni zjišťovali, zda máme zasklené vchodové dveře – soudě podle množství otisků, že si někdo zkoušel moje oblíbené boty a že pod různými záminkami proběhla kontrola všech pokojů včetně koupelny. Co kdyby oslavenec nestihl všechno vygruntovat, aby po oslavě mohl opět činit totéž?

Chci si svoje narozeniny užít po svém. A tak jsem si je letos užila v Londýně s Věrkou, kde jsme „řádily“ na Oxford street v obchodech. Je to na dlouhé psaní, tak se těšte na příspěvek o Londýně příště.
Ale, protože výjimka potvrzuje pravidlo, tak tyhle fotky jsou z narozeninového oběda. Ne, ne, nebyla to oslava, jen takový malý oběd ))
Po dlouhé době jsem si sedla za svůj pravěký šicí stroj a něco si spíchla, tak můžete vidět výsledek. Jsou to tyhle temně modré šaty. Buď už stárnu – ale to vlastně není  možné  a nebo ten střih z Burdy byl tak komplikovaný, že ušít si tyhle šaty  byla docela fuška.
Ale povedlo se. Kabátek je ze sekáče a to, co je asi nejnápadnější – červené kotníčkové boty – tak  to je jeden z úlovků z Londýna.

Mějte se krásně a kdo zrovna slavíte narozky, tak si je užijte. A kolik že Vám to vlastě letos je? )))

PS Tyhle fotky vznikly naštěstí už minulý týden, dnes by to fakt nešlo….
Dáša

Follow:
Share: