Sobotní dopoledne

Sobotní dopoledne

Sobotní dopoledne tentokrat s velkým seznamem na nákup? No, mohlo by to tak být, ale tohle je můj volební lístek.
Dnes jsou volby. A jak říká můj tatínek, škoda hlasu, který padne vedle 🙂
Z nabídky stran pro mě bylo fakt těžké vybírat….
Opravdu pečlivě jsme doma sledovali předvolební debaty, programy jednotlivých stran (samozřejmě kromě té jedné, co jsme znali po dlouhé, dlouhé roky) a v úvahu připadal snad skoro každý….
Všichni slibovali a slibovali, co vše udělají a co naopak určitě neudělají.
Hádali se mezi sebou a čím špinavější prádlo se pralo, tím lépe.
Když by si volič, teda já, chtěl vybrat někoho slušného, neúplatného, co drží slovo, čestného, upřímného nebo nesobeckeho, měl docela problém.
Před volbami jsou všichni úžasně dokonalí, jen aby ty naše hlasy dostali a hned jak je dostanou, tak úplně otočí.
A i když se určitě najdou tací, kteří to s námi opravdu myslí dobře a tím pádem jsou vlastně ke všem
ostatním v opozici, aby s ostatními vydrželi, musí dělat kompromisy, pak kompromisy kompromisů a najednou už nejsou opozice, ale koaliční partner….
Jenže podle mě to tak funguje už po léta.
Neboť jinak bychom asi neměli tolik trefných přísloví a pořekadel :-))
Tak například “kdo chce s vlky býti, musí s nimi výti” nebo velmi trefné – “vrána k vráně sedá”.
A co třeba “sytý hladovému nevěří” nebo “jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá”.
A takové poučení pro všechny případy od K.H. Borovského: Nechoď Vašku s pány na led, mnohý příklad známe, že pán uklouzne a sedlak si za něj nohu zláme.
Ale, abych nebyla jako teta Kateřina z mého oblíbeného Saturnina, tak dost přísloví a konec politického okénka:-))
Prostě vybrat nějakou stranu, která by byla pro mě nejmenším zlem, bylo opravdu hodně těžké.
Těžší snad už bylo jen nacpat se do téhle puntíkaté blůzky.
Je to úlovek z HM a byla to láska na první pohled.
Má úžasný materiál. Lesklá bavlna, která na první pohled připomíná hedvábí a výrazný velký puntík.
A ten střih – je vypasovaná záševky, které jsou od pasu směrem dolů rozevřené a tvoří tak malý šůsek.
U krku stojáček, který přechází v dlouhou vázačku.
Prostě nádherný retro kousek, tak období první republiky nebo padesátá léta.
No, jenže je to velikost 40 a jak už jsem psala, tak jsem nabrala právě v inkriminovaných místech, kde je blůzka hezky v pase projmutá. Tak v těch místech to na mě tak trošku bruči :-)) a knoflíček v pase hrozí, že se změní ve smrtící střelu, až se utrhne….
Ale jinak s ní mám velké plány. Kromě černých kalhot, kterými jsem ji dnes doplnila, ji určitě nakombinuju s delší sukní, jak jinak než černou. Bude krásná do černé vesty, kterou obléknu na mé oblíbené legíny. A vůbec nejkrásnější by byla zastrčená do delší, hodně zvonové sukně s vysokým pasem – prostě retro. Tak tahle kombinace, ale určitě není pro mě. Kdo máte pas štíhlý jako proutek, se ale určitě nechte zlákat. Blůzka stála necelé čtyři stovky.

Pokud jsem Vás blůzkou nalákala na nákupy, tak Vám přeji úspěšný lov 🙂
Přeju Vám také krásný zbytek víkendu, i když má být docela hnusně 🙂
A pokud volby nedopadly zrovna podle Vašich představ, tak nezoufejte, za čtyři roky máme zase další šanci 🙂
Těším se na Vás příště.
Dáša

blůzka HM, kalhoty a kabátek old, kabelka Michael Kors, boty Asos

 

Follow:
Share: