Slider

Dusím se ve vlastní šťávě

Dusím se ve vlastní šťávě

Dusím se ve vlastní šťávě… napsala kdysi moje milá Betty Mac Donaldová.
Já, bych to dnes řekla hodně ostřeji…vězím po krk ve srač… slušněji „hovínkách“ a pořád čekám, že se z nich už konečně nějak vyhrabu.
Kolem mě jsou pořád samé negativní situace a příhody. Jeden můj milánek si utrhl meniskus a čeká na operaci, druhému nabourali skoro úplně nové auto. Pes spolkl kost a pobyl si za docela hodně slušné peníze v psí nemocnici.
Mě se rozbila žehlička na vlasy, zrovna v půli žehlení hlavy – výsledek si nepřejte vidět. A už dva měsíce zápasím s vyrážkou po antibioticích. Celé noci nespím, jednak z těch všech událostí kolem, ale hlavně se furt a stále a pořád drbu a škrábu. Jsem osypaná skoro všude a to i ve vlasech, což je mimořádně bezvadné. Už mám od doktorky v pořadí asi pátou mastičku, množství prášků na alergii, ale pořád je to stejné. A do toho všeho přišly ještě také pracovní problémy.
Takže jsem mezi starostmi, drbáním a mazáním ani neměla chuť na focení.
Ale včera sem si řekla dost.
Pes je z nemocnice doma, operaci kolene stejně neovlivním, můžu akorát tak držet palce. Auto už je v opravně. Žehličku sem si objednala novou. A s vyrážkou sem se rozhodla bojovat bylinkovými čaji a sluníčkem.
A tak, protože sem nebyla natřená a mastná všude možně, šlo nafotit tuhle bílou košili, kterou sem si dovezla ze Zary z Londýna, aniž bych ji zničila mastnýma flekancema. Jo, jo, byly jsme zase s Věrkou na výletě. Tam jsem aspoň na chvilku na všechno zapomněla. Ale o Londýně až příště.
Tuhle košili sem si děsně oblíbila. I když koupená byla až napodruhé. Mě se líbila hned, ale v první fázi neprošla Věrčiným kritickým okem. Vždycky si totiž vyhlídnem zkoušecí kabinky blízko sebe a navzájem si prohlížíme, hodnotíme a kritizujem zkoušené kousky. Je moc široká, moc nabíraná, moc bílá, řekla moje stylistka Věrka…Ale druhý den, se slovy, „no tak ji ještě na sebe hoď“ v hodnocení prošla :-)). A tak byla moje. Na focení sem ji doplnila dalšíma úlovkama. Je to kabelka Longchamp ve vysněné bledě modré barvě a pantofle z Gapu. Na chladnější ráno jsem oblékla krátké sako, koupené kdysi v Orsay za tři stovky ve slevě.
Když se tak dívám na fotky, co vznikly, říkám si, že nakonec vyšly docela dobře, no a drbu se při tom ve vlasech….
Užijte si krásný horký víkend a příště to bude o Londýně.
… a snad už bez vyrážky a budou jen samá pozitiva a jistoty 🙂

Follow:
Share: