Máme tady advent a s ním už zlatou neděli. Příští týden to vypukne – kapři, salát, dárečky, rozzářené oči, roztomile se těšící děti, uhoněné maminky, nervozní tatínkové, návštěvy příbuzných, pokažené žaludky, no prostě nejhezčí svátky roku:-)
Já si už dlouhou dobu nepíšu Ježíškovi žádný dopis. Ne, že bych nebyla hodná :-)), ale asi tak od svých devíti let vím, co to je, když se dárek nepovede.
To bylo ten rok, kdy moje mladší sestra dostala pod stromeček chodící panenku. Kdo neměl „chodičku“, těžko obstál v dětských hrách. Já jsem sice měla svoji, ale už starou, se zdrbanými vlasy. A tak nějak tajně jsem si přála novou. Pohled na velikou panenku s krásnými vlasy mě úplně nadchl. No, jenže to nebyl dárek pro mě……a já ten rok dostala kolo.
Byla to studená sprcha a celý štědrý večer jsem probulela. Asi jsem nebyla jediná, rodiče museli být docela zklamaní, že jejich dítko nemá z dárku radost.
A tak si od té doby pro jistotu žádné „wish listy“ ani dopisy Ježíškovi nepíšu – co kdyby to náhodou nedopadlo.
Určitě se každému v životě stane, že se takzvaně s dárkem netrefí, ale pokud obdarovaný není malé dítě, jako byla já, je hodně nefér dávat hlasitě najevo své zklamání a nelibost. Vždyť si někdo dal tu velkou práci a dárek pro Vás vymýšlel, sháněl, balil…
A proto se těšte a mějte radost ze všeho, co Vám kdo „naježí“. Svátky nejsou jen o dárcích, ale hlavně o tom, že můžeme být všichni spolu.
I když…. nějaká kabelka, nebo tenoučký notebook a nebo dovolená v teplíčku a možná i pěkná vůně by přišly vhod…. a neříkal tady náhodou někdo, že si žádný dopis nepíše???
Mějte se krásně Dáša 🙂
